Rusko přišlo o více tanků, než mělo na začátku války v aktivní službě. Velitelství pro výcvik a doktríny americké armády ve své zprávě G2 z roku 2024 dokumentuje přes 3 200 zničených hlavních bojových tanků a více než 6 000 obrněných vozidel. Za těmito čísly se skrývá hořká lekce moderní války, dron za pár stovek dolarů dokáže zlikvidovat tank v hodnotě milionů. A Rusko se z této lekci stále nepoučilo.
Zpráva G2 (TRADOC) z roku 2024 má název The Operational Environment 2024–2034: Large-Scale Combat Operations.
Nezávislá analytická skupina Oryx, která dokumentuje ztráty výhradně na základě fotografických a video důkazů, zaznamenala ke konci května 2026 ještě vyšší hodnoty. Vizuálně potvrzené ztráty ruských tanků překročily hranici 4 300 kusů, přičemž celkové ruské ztráty na tancích a obrněných vozidlech dosáhly podle Oryxu ke 13. května 2026 čísla 14 012. Skutečný počet ztrát je s vysokou pravděpodobností ještě vyšší, protože Oryx zachycuje pouze případy s dohledatelným vizuálním důkazem.
Proč ruské tanky hoří
Hlavními příčinami masivních ztrát jsou přenosné systémy tzv. MANPADS, protitankové řízené střely a útočné drony FPV, které Ukrajinci využívají v kombinaci s dělostřeleckou podporou. K likvidaci ruských tanků pomáhá i taktická zdatnost ukrajinských jednotek, využívání terénu a zástavby a používání decentralizovaných skupin lehké pěchoty s protitankovými zbraněmi jako jsou Javeliny a švédský Carl Gustav.
Selhává i nejmodernější ruská technika. Tank T-90M disponuje reaktivním pancířem, kompozitní ochranou, termovizí pro střelce, kouřovými granáty a schopností rušit příchozí protitankové střely, a přesto je ničen v masovém měřítku (154 kusů ke květnu 2026). Ruská armáda zjevně nedokázala přizpůsobit svou taktiku modernímu bojišti a bojuje bez dostatečné integrace průzkumných dronů, síťové komunikace a špatně kombinuje své zbraňové systémy.
Zásoby z muzea místo moderní techniky
Výsledkem obrovských ztrát je vyprázdnění obrovských skladů staré sovětské techniky. Rusko je nuceno nasazovat stále zastaralejší systémy vytahované ze skladů, včetně tanků T-62 a dokonce T-55, tedy strojů konstruovaných na počátku studené války. Rusko sice disponovalo rozsáhlými zásobami a dokáže udržovat výrobu nových tanků na přijatelné rychlosti (často je ale jako výroba označována pouhá přestavba starších strojů), ale to časem na ukrajinskou armádu stačit nemusí.
Má tank budoucnost?
Ukrajinský konflikt otevřel ostrou debatu o bojové hodnotě hlavního bojového tanku. Válka zdůraznila účinnost protipancéřových zbraní, útoků dronů a lehkých formací. Americká námořní pěchota v rámci reformy Force Design 2030 klade větší důraz na rychlé taktické vozidlo vyzbrojené přesnými protitankovými systémy a bezpilotními prostředky.
Přesto věk tanků neskončil. Při vybavení síťovými technologiemi, bezpilotními systémy, pokročilou aktivní ochranou, a kvalitními senzory zůstává hlavní bojový tank nenahraditelný při přechodu do kontaktu s nepřítelem, pronikání obranými liniemi a držení území. Poučení z Ukrajiny ovšem také jasně říká, že tank bez integrované vzdušné podpory, průzkumu a síťové koordinace je na moderním bojišti jen pohybujícím se terčem.
Zdroj: 1945, Militarnyi, Russia Matters
Autor/Licence fotografie: Zničená ruská technika, REUTERS/Serhii Nuzhnenko, CC BY 2.0